Pro ty z vás, kteří by se snad v rámci čtvrtého přikázání rádi vydali na sebevražednou misi s krycím názvem Rodina, máme důrazné varování: Rodinná dovolená škodí Vám i lidem ve Vašem okolí.
Je všeobecně známo, že rodinné vztahy se úměrně zlepšují s větší vzdáleností jednotlivých členů od sebe. Komunismus není prospěšný pro žádnou oblast lidského života, natož pak pro rodinu jakožto základ státu, jelikož v minulém režimu oblíbené vícegenerační domky, chaty a chalupy ničí manželství a rodinné vztahy již od roku 1948.
Já si "long distance" sice udržuji, avšak po zásahu vyšší moci, chybou v matrixu, kvůli erupcím na slunci nebo špatnou karmou (způsobenou minule zmíněnou dartmoorskou kletbou) se stalo, že jsem se na šílenou výpravu s rodiči vydala dokonce dvakrát v jednom měsíci! O Expedici Jů Kej jste mohli číst minule, o Expedici Polsko si ovšem nepočtete nikdy, z bezpečnostních důvodů. Témat sice mám tolik, že bych množstvím obsahu bez problémů překonala i Ottův slovník naučný, a i když účastníci zájezdu v průběhu tipovali, které historky pravděpodobně sepíšu, rozhodla jsem se tak neučinit. S velkou pravděpodobností bych byla zbavena všech dědických práv a doma bych už nemohla spát ani v té vaně. Maximálně si dovolím použít pár střípků do chystaného článku o módě, a ačkoliv "potrefená husa" už zřejmě tuší, více prozatím nebudu prozrazovat.
I když jsme v průběhu vyhlídkových plaveb po polských řekách měli nutkání vyskočit z lodi a všechno to dobrovolně skončit, neudělali jsme tak a z D. se o pár dní později stal (už bylo na čase) promovaný inženýr. Jelikož kdysi díky mé středoškolské eseji získal kredity i z etiky nebo jiného stěžejního předmětu, mám na jeho úspěšném dokončení studia zásadní podíl.
Na oslavu jsme chtěli na posledních pár dní mé dovolené vyjet poznávat krásy české země, avšak na velmi utajovaném místě, ze strachu z hrozícího a absolutně nevítaného navýšení počtu účastníků. Přísná bezpečnostní opatření naštěstí neselhala, a tak jsme si v klidu a v soukromí užili nocleh u francouzského markýze a jeho ženy, s luxusní snídaní v salonku plném rodinných portrétů, barokního nábytku a při poslechu Vivaldiho (jako ostatně vždycky).
Rodinné dovolené jsme si zkrátka vybrali na dvacet let dopředu a předplacené místo v nebi si zasloužíme, i když od teď budeme už jenom vraždit, krást a znásilňovat. A to se vyplatí.
P.S. Karma už začíná trochu pracovat a byla jsem "poctěna" na-vlastní-voči zahlédnutím celebrit nejtěžšího kalibru. Praha je velkoměsto světového formátu, kde ovšem každý zná každého, a tak není problém v obchoďáku potkat Jardu Jágra, a na nádraží zase mladého nadějného politika Dominika Feriho. Noaco.
Žádné komentáře:
Okomentovat