Tak. A je to. Několik let trvající nápad se stal skutečností! Založila jsem blog! ("Dane, já bych asi chtěla psát blog." - "Tak ho piš." - "Ale já nevim jak..." --- 3 vteřiny hledání --- "Tady máš." - "Dík.")
Dobře, to se stalo už minulý týden, když tu byl ještě se mnou. Zbytek času mi trvalo odhodlat se (podařilo se), vymyslet originální, vtipný a výstižný název (nepodařilo se), povznést se nad první neúspěch ještě před začátkem (podařilo se) a prostě tam plácnout LongDistance, a do adresy ještě slovo blog navíc, protože původní už byl obsazený. A je to. Teď jen mít o čem psát... Což by mělo být snadné, právě proto jsem chtěla zkusit začít psát. Inspirovala mě kamarádka, která loni začala psát blog o Erasmu, aby si to její kamarádi přečetli a nemusela své zážitky vyprávět všem postupně. To se mi párkrát stalo, a je to fakt blbý. Takže díky Ano, zdravíme do Barcelony!
Přátelé, kamarádi, tohle je pro vás! Na tři roky jsem se uchýlila o 800 km na jih a místo spamování na facebooku a nekonečného chatování (nikdo mi zatím nenapsal) volím formu povinně-dobrovolného čtení příspěvků.
A kdyby to snad četl omylem někdo cizí, dovolte mi se představit.
Jsem MB. Loni jsem byla na Erasmu ve Slovinsku. Perfektní čtyři měsíce, zážitků spousty, nechtělo se mi odjet. A v pověstném post-erasmáckém opojení jsem se rozhodla se vrátit. Po vyhraném mezinárodním konkurzu ve Veroně mi to přišlo jako správná volba, jako osud. Takže jsem tady. V LJ. Na tři roky jako PGS. Získat Ph.D. (LSD, DMT, STP, BLT, A&P, IRT) Obor farmaceutická chemie. Chemii nesnáším. Chemie mi nejde. Po poslední chemické zkoušce jsem s radostí zavřela učebnici se slovy "naštěstí už to nikdy nebudu potřebovat" (článek na téma What have I done již brzy!). A tohle je můj první týden. Z plánovaných 16 hodin práce za dva dny jsem něco opravdu dělala zhruba 6. Po třech měsících prázdnin to jde ztuha. (Nevíte, jestli Jules Verne napsal po Dvou letech prázdnin taky něco jako Jak rychle a snadno obnovit pracovní morálku po dlouhé přestávce? Doufám teda, že se neprokecne, že jsem od něj vlastně nic nečetla, a že to třeba není napsáno v epilogu nebo tak něco. Nebo že ta knížka není úplně o něčem jiným...)
Takže LongDistance. Z pokojíčku u rodičů do mého nového útočiště je to přesně 807 km. A to mi někdy přišel Hradec zbytečně daleko. Tři roky budu mít teď LongDistance rodinu, LongDistance kamarády (haló!! čtěte, pište a nezapomeňte na mě! A taky někdy přijeďte!) a především LongDistance vztah. Už víc než třetinu života jsem s Danem. Věřili byste tomu? Nejlepší chlap na světě! (No dobře, někdy míň, někdy víc, ale teď zrovna nejvíc, a to se počítá!) Už to párkrát bylo long-distance (8253 km a 8547 km), a zvládli jsme to. Paradoxně jsme teď vlastně nejblíž, na stejném kontinentu, vídat se snad budeme mnohem víc než minule, a stejně je to horší než předtím. No nic, o tom někdy příště. Jen chci říct, že ten vztah je poměrně velký téma, zásadní součást mě a pravděpodobně o něm hodně uslyšíte.
Slovinsko je fakt krásná země. Milejší lidi jsem snad nikde nepotkala. Ne nadarmo mají logo sLOVEnia. Na to jsem se těšila. Kdybych ovšem mohla pracovat v PR oddělení infocentra. To by mi šlo, nalákala bych sem snad všechny. Moje práce je ale syntéza nových inhibitorů gyrasy B inspirovaných strukturou clathrodinu izolovaného z mořské houby Agelas clathrodes. Pro šťastlivce nepolíbené chemií - nová antibiotika.
Největší problém v té větě je slovo syntéza. Tu jsem naposled dělala před třemi lety někde na laborkách, přesně podle návodu, i když podotýkám, že bez fíglu s dvojnásobnou navážkou. Bez sebemenší špetky vlastní iniciativy nebo nápadu. Prostě přidej, smíchej, odděl a máš to. Tak jsem na sebe zvědavá. Držte mi palce!
Žádné komentáře:
Okomentovat